Znojmo umí pohladit

Znojmo, které už staletí leží na vysokém svahu a zrcadlí se v hladině řeky Dyje, díky velkému působení různých církevních řádů okouzluje nebývalou koncentrací církevních památek. Nejsou to ale jen sakrální stavby, které tu lze obdivovat. Stačí se projít historickými uličkami, po hradbách nebo podzemním sklepením a pochopíte, proč patří mezi nejhezčí města v Česku.

Chrám svatého Mikuláše

Seriál o sakrálních stavbách v ilegalitě se snaží představit stavby kostelů a větších kaplí, které jsou většinou v dezolátním stavu a potřebují rychlý zásah a nutnou opravu. Na Znojemsku ale spíše chceme potěšit vaše srdce a odpočinout si od „ruin“, v hojném množství stále roztroušených po celé naší vlasti.
Většina znojemských chrámů i kostelů je totiž opravených nebo právě rozsáhlými rekonstrukcemi prochází. Na konci tohoto dílu ještě zavítáme do obce Šumná, abychom vás seznámili s naprostým unikátem – nedávno zkolaudovanou stavbou nového kostela Svatého Ducha.

Kaple sv. Václava

Pravoslavná kaple, situována v blízkosti kostela sv. Mikuláše při znojemských městských hradbách, je gotická církevní stavba s netradiční dvoupatrovou dispozicí. Dnešní podobu získala roku 1521, kdy byla spodní část opravena a horní nově postavena. V sousedství kaple stával románský karner (hřbitovní kaple s kultovní místností v patře a kostnicí v podzemí – pozn. red.), z něhož je zachovaná část ukrytá pod terénem před vstupem do objektu. Nad vstupním průčelím se nachází gotická plastika svatého Václava, podle níž kaple dostala jméno.
Spodní kaple, zasvěcená svatému Martinu, je zaklenuta valenou klenbou s trojúhelnými výsečemi. Stojí hluboko pod úrovní náměstí a zadní stěnou i bokem je otevřena do údolí řeky Dyje. Horní kapli sv. Václava (dříve zasvěcenou sv. Anně a sv. Kateřině) s krouženou klenbou podunajského typu nesou opěrné pilíře, mezi nimiž jsou umístěna lomená gotická okna. Střechu průčelí zdobí osmiboká věžička, její přečnívající část nese konzola.

Kostel sv. Alžběty

Kostel a bývalý měšťanský špitál ve Vídeňské ulici prošel krutou historií a byl svědkem mnoha bitev. První zmínka se datuje do roku 1391. Po vpádu husitů byl vážně poškozen. Určitou záchranou se stali františkáni, kteří se v roce 1470 na pozemcích vně městských hradeb (poblíž Dolní brány) usadili. Kostel opravili a vybudovali zde klášter (původně zasvěceny sv. Bernardinovi) v pozdně gotickém slohu, o čemž svědčí zbytky zachované kvadratury s klenbami. Po jejich odchodu roku 1534 zde vznikl měšťanský špitál. Také obléhání Znojma Švédy poničilo kostel i špitální budovy, paradoxně ale zařídilo přístavbu barokní části kostela a jeho zasvěcení svaté Alžbětě. Asi největší katastrofou pro tuto památku byl 11. červenec 1809 – těsně u kostela se totiž odehrály osudové okamžiky napoleonské bitvy u Znojma.

Kostel sv. Jana Křtitele

Kostel, zbudovaný na místě osmi zbořených starých měšťanských domů, byl ve Znojmě postaven mezi lety 1628 a 1632 jako součást kapucínského kláštera. Jeho základ tvoří jednolodní půdorys s obdélným kněžištěm, budova kláštera přiléhající ke kostelu z jihozápadní strany je vystavěna s čtvercovou kvadraturou. Kapucíni obývali klášter až do roku 1950, poté ho zabavila socialistická armáda, později sloužil jako turistická ubytovna. Ve zdi oddělující klášter od náměstí byla roku 1754 postavena kaplička s výjevem hory Olivetské.

Ze znojemské sakrální architektury jsme v tomto díle představili jen zlomek. Nejlepší řešení rozhodně představuje osobní návštěva tohoto překrásného historického města. Při procházkách si nenechte ujít nejstarší obrazárnu české státnosti ani nejvzácnější kulturní památku Znojma – Knížecí rotundu Panny Marie a sv. Kateřiny. Zdaleka je dobře viditelná další dominanta, barokně-klasicistní chrám sv. Hippolyta s klášterem křížovníků s červenou hvězdou na Hradišti, které bylo v 9. a 10. století významným sídelním centrem Velkomoravské říše.
Z kostelů pak doporučujeme baziliku Panny Marie a sv. Václava v Louce, chrám sv. Michala, dominikánský kostel Povýšení sv. Kříže, kostel sv. Jana Křtitele s kapucínským klášterem, kostel sv. Rostislava, kostel Bičovaného Spasitele v Dyji a Jezuitské gymnázium s kolejí. Z klášterů neopomeňte Loucký, Dominikánský či Minoritský.

Kostel Svatého Ducha (Šumná)

Na závěr ještě malá exkurze do Šumné, obce ležící asi 20 km severozápadně od Znojma. Byla založena roku 1798 a je východiskem do rekreační oblasti Vranovska a Bítovska. Druhá nejmladší vesnice na Znojemsku plánovala stavbu kostela už po druhé světové válce, ale rok 1948 bohulibou myšlenku zhatil.
O její vzkříšení se po roce 1997 postaraly pravidelné a hojně navštěvované bohoslužby v zasedací místnosti tamního obecního úřadu. Skutečnou realizaci stvrdily nejen finanční dary, které obec dostala, ale i základní kámen kostela, který v témže roce posvětil tehdejší papež Jan Pavel II. (dnes tvoří součást dlažby u vstupních dveří kostela).
Novodobý kostel, jehož vysvěcení proběhlo 14. září 2008, navrhl brněnský architekt Marek Štěpán. S projektováním sakrálních staveb má tento autor zkušenosti už ze severní Moravy. Důkazem jsou například impozantní věž v Kozmicích, originální boží muka v Pražmu či kostel Svatého Ducha v Ostravě-Zábřehu.
Kostel intimních rozměrů má obdélníkový půdorys rozdělený na věž, loď a závěr. Hlavním prostorem je obdélná zaklenutá loď s kněžištěm v apsidálním závěru. Apsida bude v příštích letech pojednána monumentální freskou. Věž má čtyři podlaží: v prvním a druhém je kůr, nad ním zvonice, na vrcholu věže pak kříž z probarveného betonu. V suterénu pod presbytářem se nachází klubovna se zázemím, přístupná zvláštním vchodem.

Kdo je kdo

Mikuláš ze Sedlešovic
O životě tohoto stavitele a mistra kamenického se příliš neví, včetně možného studia v klášteře v Louce i ve světě. Že je ale autorem nejvýraznější pamětihodnosti Znojma, Radniční věže, dokládá kamenná deska na její východní straně, která gotickou frakturou oznamuje: Léta páně 1445 v pondělí po Markétě započalo se toto dílo mistrem Mikulášem ze Sedlešovic. Pod deskou najdeme i jeho kamenickou signaturu: dva zkřížené úhelníky. Nejkrásnější ukázka pozdní gotiky, postavená na objednávku zdejších konšelů v letech 1445 – 1448, se stala ikonou města.
Co dalšího mistr Mikuláš postavil? Typické znaky jeho rukopisu lze nalézt například na opravě znojemské radnice (1444), schodišti v sakristii kostela sv. Mikuláše ve Znojmě či na Přibíkově (někdy uváděna i jako Přibyslavská) věži, mohutné obranné dostavbě v části kláštera v Louce (1447).

Radniční věž

Když stará znojemská radnice (původně postavena roku 1260) při velkém požáru v roce 1444 vyhořela a s ní spadla i věž, rozhodli se radní, že při přestavbě radnice bude věž už samostatný objekt. Zakázku svěřili mistru Mikuláši ze Sedlešovic, který slíbil, že Znojmu postaví věž, které se žádná široko daleko nevyrovná. Tak se také stalo a stavba bez nadsázky představuje nejmistrnější ukázku pozdně gotické architektury v rámci celé republiky.
Unikátní, subtilně působící hranolová věž je zastřešena neobyčejně složitou a dynamickou konstrukcí se dvěma úrovněmi ochozů, ozdobenou osmi menšími vížkami a vysokým středovým jehlanem se zlatými báněmi a praporci. Štíhlá věž fungovala jako ústřední nervový bod městského opevnění Znojma a nepostradatelná hláska, odkud se dal spatřit jakýkoli pohyb nepřítele v okolí města. Budete-li mít štěstí, uvidíte z ochozů Znojmo jako na dlani a možná dohlédnete na Pálavské vrchy, výběžky Českomoravské vrchoviny či vzdálené vrcholky rakouských Alp.

IN.iHNed.cz autor: Alexandra M. Videmannová