Výlet pozapomenutou hřebenovkou Krkonoš
Také máte někdy dojem, že během letní turistické sezony nemá smysl do našich nejvyšších hor vůbec jezdit, neboť Krkonoše jsou v té době zcela zahlcené prázdninovými turisty? Naštěstí i v těchto horách je ještě možné najít klidnější místa, a to dokonce v hřebenových partiích s nádhernými výhledy. A není přitom samozřejmě potřeba porušovat pravidla pohybu v národním parku.
Krkonoše se geomorfologicky člení na Krkonošské hřbety (hraniční Slezský hřbet a vnitřní Český hřbet) a Krkonošské rozsochy. Nejdelší z krkonošských rozsoch je Žalský hřbet, který se táhne v délce deseti kilometrů od Horních Míseček až k Vrchlabí. Na západě hřbet spadá do údolí Jizerky, na východě do údolí Labe. Severní část hřbetu je od jižní oddělena významným sedlem a známým rozcestím turistických cest Na Rovince, které leží v nadmořské výšce 846 metrů. Žalský hřbet svůj název získal podle vrcholů Přední a Zadní Žalý, ležících v jeho nejjižnější části.
Přední Žalý (1019 m) leží dva kilometry jihovýchodně od Benecka. Ač se jedná o nejnižší tisícovku celého hřbetu, je turisticky nejatraktivnější. Na vrcholu stojí kamenná rozhledna z roku 1892, nástupkyně dřívější železné. Z 18 metrů vysoké rozhledny je výtečný rozhled na Krkonoše a Podkrkonoší. Ještě na jaře letošního roku byly na vrcholové plošině patrné pozůstatky po výletní restauraci rozbořené za druhé světové války. V současné době už na stejném místě započala výstavba nové dřevěné budovy, jež by měla být napodobeninou původní stavby, i když původní záměr počítal s netradiční moderní stavbou symbolizující loď a přístav.
V pokračování Žalského hřbetu k severu lze postupně zdolat další tři tisícovky: Šeřín, Černou skálu a Mechovinec. Celá trasa je součástí takzvané Bucharovy cesty, pojmenované po Janu Bucharovi, propagátorovi a průkopníkovi české turistiky v Krkonoších, který působil na přelomu 19. a 20. století jako řídící učitel v Dolních Štěpanicích. (V Krkonoších existuje ještě další cesta nesoucí jméno Jana Buchara - Stará Bucharova cesta, která vede ze Špindlerova Mlýna po jižním úbočí Kozích hřbetů až na Luční boudu - proto pozor na záměnu.)
Výstup:
Přechod Žalského hřbetu lze při využití úbočních lesních svážnic pojmout jako okružní výlet, ale hezčí je pouze jednosměrný přechod hřebene a využití hromadné dopravy pro návrat do výchozího místa. Přechod lze absolvovat jak od severu z Horních Míseček, tak od jihu například z Benecka, případně s využitím sedačkové lanovky z Herlíkovic. Po celé délce Žalského hřbetu prochází červená turistická značka, délka trasy mezi Předním Žalým a Mechovincem je přibližně devět kilometrů.
