Velký Rybník
Kontaktní údaje
Náměstek primátora/Místostarosta: Jan Hůla, DiS.
Tel.: +420 565 381 005
Mobil: +420 606 604 620
Fax: -
Obecné informace



Pondělí 19:00 - 21:00
Prezentace:
Naše osada vznikla na místě velkého rybníka, jak o tom svědčí některé názvy chalup a rodin. Dodnes se říká u Stávecků, tam bývávalo stavidlo někdejšího rybníka, u Podhrázků (pod hrází). První zmínka o obci je uvedena v knize Deset urbářů českých. Zpráva se vztahuje k roku 1379. Je v ní uvedeno, že Rybnik Major patřící pod Červenou Řečici má velikost 9 lánů.
Lánový rejstřík jako takový vznikl až v roce 1671. Byly to soupisy a hodnocení polí ve všech obcí podle jakosti výsevu obilí a soupisy všech gruntů. Další zmínka pochází z 8. 6. 1415. Zadlužený arcibiskup Konrád prodává se souhlasem kapituly Pražské největší panství arcibiskupství pražského - Řečici i Pelhřimov se vším příslušenstvím za 4000 kop grošů rytíři Jankovi z Chotěmic a jeho synu Jiříkovi na čas jejich života, což znamenalo, že po smrti Janka i Jiříka předají dědicové bezúplatně zpátky panství řečické i pelhřimovské arcibiskupství pražskému. Jiřík v té době byl ještě dítětem, rytíř Janek z Chotěmic počítal s tím, že se mu za tu dobu peníze vrátí.
Další zpráva z roku 1572 uvádí, že v obci byla rychta. Východní, severovýchodní a severní hranici měla obec Velký Rybník přirozenou, neboť ji tvořil Jankovský potok pramenící na předělu labskodunajském u Chaloupek pod kótou 670 m.n.m. Tento potok se ve 13. stol. nazýval dvěma jmény: jeho horní tok Vyskytná, dolní tok Kletečná. Obě tato původní jména se dosud udržela ve jménech obcí, které na potoce vznikly. Tento potok je napájen z jižního pelhřimovského břehu pěti drobnějšími přítoky tekoucími ve směru skoro jihoseverní. Nejvýznačnějším přítokem je potok Kladinský, pramenící pod Křemešníkem. Jeho původní jméno Kamenička zachovalo stejnojmennou ves, která ležela na soutoku obou jeho pramenů, nyní Kamenicko.
Druhým přítokem podle velikosti je potok Blatina (nyní Kopaninský), pramenící blíže zaniklé osady Posvátná na jihovýchod od Chvojnova. Horním svým tokem mine osadu Rybníček na dolním toku obec Velký Rybník. Jižní hranici tvoří rozlehlý Rousínovský les. Býval zde dvůr o 2 lánech a 1 čtvrti (zmínka v Zemských deskách z r. 1379). Také se k tomuto místu vztahuje pověst, že zde bývalo krásné město. Stálo v blízkosti Černého vrchu. Z neznámého důvodu město zkamenělo. Dodnes v těchto místech kamenná seskupení připomínají základy domů.
Vzpomínkou na město je též studánka, která je na místě, kde prý bývala městská kašna. Jednou šel na Velký pátek tudy chalupník a uviděl na skále plamínek. Měl sebou růženec, který přehodil přes plamínek. Na tom místě se mu ukázal poklad. Pamětníci připomínají, že na Černém vrchu stávala rozhledna. Dodnes jsou tam kamenné základy. I naším krajem po staletí procházeli války. V pamětí lidí a v jejich vyprávění se dochovaly vzpomínky na místa, kde došlo k bitvám. Nedaleko Velkého Rybníka stávala osaměla kaplička. Vypráví se, že je pod ní pochováno mnoho padlých z krvavé bitvy. Bohužel, kaplička se nedochovala - ustoupila stavbě silnice I. tř. z Pelhřimova do Humpolce.
Oznam města/obce:
Momentálně žádné zprávy.
Služby:







