Turistický region - Západočeské lázně
Nejzápadnější a nejzáhadnější je turistický region při hranicích s Bavorskem a Saskem. Proslul především lázeňstvím. Četnost výskytu léčivých minerálních pramenů (cca 500) v trojúhelníku mezi Karlovými Vary, Mariánskými Lázněmi a Františkovými Lázněmi nemá ve světě obdoby. Minerální prameny jsou výjimečné i různorodostí svého chemického složení, a tím i škálou fyziologických a terapeutických účinků.
Karlovy Vary, založené Karlem IV. kolem roku 1350, jsou největší lázeňské město v České republice. Jejich sláva je spojena s dvanácti teplými léčivými prameny vyvěrajícími v údolí řeky Teplé. Nejznámější pramen je i nejvydatnější: Vřídlo s teplotou 72,7 stupňů Celsia. Jako každé plnokrevné lázně jsou i Karlovy Vary trestí společenských, kulturních a sportovních událostí - to ovšem platí i pro Mariánské Lázně a v komornější - nikoli méně půvabné - podobě i pro nejmenší z nich - Františkovy Lázně. Nejmladší Mariánské Lázně svůj světový věhlas získaly nejen bohatstvím léčebných zdrojů - minerálních vod, přírodního plynu CO2 a léčivých slatin, ale též vynikající polohou uprostřed zeleně na úbočích Slavkovského lesa a specifickým půvabem lázeňské architektury. Nejmenší a nejpůvabnější z proslulého trojlístku - Františkovy Lázně - byly založeny v roce 1793, ale jejich studené minerální prameny, tzv. kyselky, byly známé odpradávna. Díky jednotné, převážně klasicistní, architektuře si město uchovalo kouzlo a atmosféru lázeňského místa z 19. století.
Historie
Historii území ovlivnila jeho poloha při hranicích, vedoucí k prolínání různých kultur, a také rozvoj řemesel. Od počátku 19. století se pak přidala exploze lázeňství. Jednou z našich nejkrásnějších románských památek je Chebský hrad s Černou věží. Starobylý Špalíček je symbolem města Cheb, kdysi centra tohoto kraje. Zámek Kynžvart byl po mnoho let sídlem mocného rakouského kancléře Metternicha. V Bečově nad Teplou pohádkový hrad a zámek hostí nedávno restaurovaný románský relikviář svatého Maura. Barokním skvostem západních Čech je městečko Valeč se zámkem a zámeckým parkem, se sochami z dílny Matyáše Bernarda Brauna (nyní v lapidáriu v klášteře Kladrubském). Že je to málo? Prosím: hrad v Ostrohu (Seebergu), královské město Stříbro, hrad a hradní město Loket nad Ohří, zámek v Sokolově, zřícenina románského hradu Přimda, premonstrátský klášter v Teplé s proslulou klášterní knihovnou (druhou největší v ČR) a benediktinský klášter v Kladrubech, národní kulturní památka z období vrcholného baroka. Typická lidová architektura, představovaná uzavřenými hrázděnými zemědělskými usedlostmi, je k vidění v Novém Drahově a v Doubravě u Lipové.
Kromě tradičních karlovarských filmových festivalů se v regionu pravidelně koná též mezinárodní festival dechových orchestrů FIJO a mezinárodní festival JAZZ JAM v Chebu. V srpnu vrcholí lázeňská sezóna v Mariánských Lázních festivalem Frederyka Chopina, v Karlových Varech se stal již pravidlem hudební festival Dvořákův karlovarský podzim. Uznání odborníků si vydobyl i mezinárodní festival potápěčských filmů v Tachově.
Turismus
Řeka Ohře, která je osou regionu, pramení ve Smrčinách v Německu ve výšce 670 m n.m. a vlévá se do Labe u Terezína v nadmořské výši 140 m. Celkově je dlouhá 302 km, na našem území má 256 km toku. Její průtok v ústí je 37,9 m3/s, rozloha povodí Ohře činí 5.631 km2. Dnešní povodí Ohře se postupně utvářelo v třetihorách, kdy horotvorné pohyby vedly ke vzniku krušnohorských kotlin. Do té doby směřovaly vodní toky pravděpodobně k lipskému zálivu oligocenního moře. Původní odvodňovací směr byl přerušen postupnými poklesy v místě dnešních podkrušnohorských pánví a vznikem krušnohorského horstva. V úseku mezi Loktem a Karlovými Vary proráží Ohře Slavkovský les údolím hlubokým až 150 metrů.
Svatošské skály - chráněný přírodní výtvor nedaleko Lokte nad Ohří, vzniklý v Karlovarském žulovém masívu působením řeky Ohře, s množstvím skalních pilířů, hranolů a jehlanů. Svými tvary připomínají skály svatební procesí a podle toho jsou i pojmenovány - například Ženich, Nevěsta, Muzikanti, Svědci. Bizarní tvary žuly byly roku 1933 vyhlášeny chráněným přírodním výtvorem, nyní národní přírodní památka. Územím prochází naučná stezka.
Město a klášter na řece Teplé, v Tepelské vrchovině nedaleko Mariánských Lázní. Již na začátku 12. století bylo na tomto místě pravděpodobně slovanské hradiště a od roku 1385 byla osadě Teplá přiznána městská práva. Teplá je ale proslulá především premonstrátským klášterem, který zde v roce 1193 založil český šlechtic Hroznata, aby do něj vzápětí povolal premonstrátské řeholníky z pražského Strahova. Klášterní knihovna je svým rozsahem (asi 100.000 svazků) druhou největší v naší zemi. Jsou v ní vzácné rukopisy, prvotisky, knihy ve všech evropských jazycích. Opatský kostel Zvěstování Panny Marie je cennou ukázkou přechodu románského slohu v gotický. Barokní interiér ukrývá cenná díla z 18. století.
Bečov nad Teplou leží v krásné krajině v údolí říčky Teplé mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi, přímo v srdci chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Počátky Bečova souvisejí s důležitou zemskou komunikací z Čech do Německa. K její ochraně byl na skalní ostrožně nad Teplou ve 13. století založen opevněný objekt se strážní a celní funkcí. Dalším důležitým faktorem rozvoje Bečova bylo ve 13. - 16. století rudné hornictví v centrální části Slavkovského lesa (zlato, stříbro, cín). V poslední době se postupně opravuje historické jádro městečka, jehož chloubou je barokní zámek, zpřístupněný v roce 1996. Hlavním exponátem a magnetem zámku je vzácný relikviář svatého Maura z 12. století, unikátní románská památka evropského významu. Rozsáhlý komplex hradu a zámku tvoří působivou ozdobu a dominantu městečka. Objekty hradu a zámku mají úzkou historickou a stavební souvislost.
