Turistický region - Šumava
Dvě pohoří - Šumava a Český les - vnímané jako jeden masiv: "Zelené plíce Evropy". Lhostejno, že se na nich mluví česky z jedné a německy z druhé strany. Je to oáza ve střední Evropě vskutku neobvyklá. Tajemná rašeliniště obývá nespočet nadpřirozených bytostí, romantická údolí a hluboké lesy nabíjejí člověka pozitivní energií. Chráněná krajinná oblast pokrývá 1.630 km2, nejhodnotnější místa v ní - rašeliniště, ledovcová jezera, zbytky pralesových porostů - tvoří Národní park Šumava. Svými 690 km2 je naším největším národním parkem. Ano, je to omezení, ale turistům ho Šumava hravě vynahradí hloubkou a bohatstvím zážitků.
Obě pohoří, to jsou i Pláně (rozsáhlé náhorní roviny, svou rozlohou, nadmořskou výškou kolem 1100 metrů a alpínskou vegetací přírodní unikát), hluboká údolí, brázdy a kaňony horských řek, od Všerubského průsmyku na severozápadě po Vyšebrodský na jihovýchodě.
Podhůří a severní předhůří, Pošumaví, je krajina chlumů a chloumků, zvlněná luka posypaná remízky, která oživují oka rybníků a přehrad... Naše největší údolní vodní nádrž Lipno výrazně mění tvář původně horské krajiny na jihovýchodním konci Šumavy.
Měří 43 kilometry od Nové Pece k obci Lipno. Jenom pár kilometrů před Soumarským mostem, kde obvykle končí vodáci sjíždění horního toku Vltavy, začíná i jedna z nejpozoruhodnějších památek technických - 44 km dlouhý Schwarzenberský kanál na plavení dřeva, který již v 18. století spojil Severní a Černé moře, Vltavu a Dunaj. Dřevo po něm splavené postavilo Vídeň!
Podle geomorfologického členění Česka náleží pohoří Šumava do geomorfologické provincie Česká vysočina, do Šumavské subprovincie a do geomorfologické oblasti Šumavská hornatina. Oblast Šumavská hornatina je členěna na 4 geomorfologické celky: Šumava, Šumavské podhůří, Novohradské hory a Novohradské podhůří.
Turismus
Černé jezero je největším (18,4 ha), nejhlubším (40,6 m) a nejvýše položeným (1008 m n.m.) jezerem na české straně Šumavy. Vzniklo v poslední době ledové, nad jeho hladinou se tyčí 320 m vysoká Jezerní stěna a hluboko pod ním, na řece Úhlavě, vznikla v letech 1929 - 30 naše první přečerpávací vodní elektrárna.
Klenová, jako hrad romantická zřícenina, coby zámek stále známější galerie výtvarných umění, je mj. rodištěm skladatele, cestovatele a humanisty Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Hrad byl založen na konci 13. století k ochraně otevřeného údolí řeky Mže při pomezním hvozdu. Právě Harantové hrad rozšířili o renesanční trakt, ale po popravě Kryštofa na Staroměstském náměstí 21. 6. 1621 objekt začal střídat majitele a také chátrat. Až v 19. století nejprve hrabě Stadion a poté F. V. Veith dali objekty opravit v romantické novogotice. Na plochách uvnitř objektu je umístěna galerie plastik pod širým nebem, uvnitř zámeckého křídla se střídají výstavy malířů, sochařů a grafiků, v barokní sýpce pod hradem je galerie současného umění.
Hrad Rýzmberk - zřícenina pomezního gotického hradu z druhé poloviny 13. století nad Kdyní. Kamenná věž s cimbuřím slouží jako rozhledna, výhled na část Domažlicka a Český les. Na protilehlém vrcholku rozhledna Koráb.
Geomorfologické členění
Šumava je nejvyšší částí Šumavské hornatiny. Délka protáhlého pohoří orientovaného SZ - JV činí 190 km, přičemž jako jeho přirozená hranice je bráno údolí Chodské Úhlavy na SZ a Vyšebrodský průsmyk na JV. V nejširším místě měří pás pohoří asi 45 km. Na severozápadě navazuje na Šumavu Český les, na východě její podhůří hraničí s Novohradskými horami. Šumava má charakter ploché hornatiny s poměrně příkrými jihozápadními svahy na bavorské straně, zatímco severovýchodní svahy na české straně pozvolna přecházejí do Šumavského podhůří. V oblasti nejvyššího vyzdvižení tektonické klenby porušené mladšími kernými pohyby tvoří Šumava trupové pohoří s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů na náhorních plošinách a širokých hřbetech. Pohoří je kryto mocnými čtvrtohorními zvětralinami s četnými tvary periglaciální a místy též glaciální modelace.