Tomáš Baťa - československý podnikatel, král obuvi, starosta Zlína, veřejný činitel

Tomáš Baťa - československý podnikatel, král obuvi, starosta Zlína, veřejný činitel

Tomáš Baťa, československý rodák ze Zlína, je považován za jednoho z největších světových podnikatelů své doby. Spolu se svou rodinou vybudoval obuvnické impérium mezinárodního rozměru a změnil tak tvář tohoto odvětví navždy. Jeho aktivity se dále otiskly do vzdělávání a regionální politiky, kde se Baťa taktéž během svého života angažoval.

Baťův úspěch začal v roce 1894, kdy spolu se svými dvěma sourozenci, sestrou Annou a bratrem Antonínem, založil obuvnickou společnost Baťa. Po krušných začátcích a počátečním zadlužení přišel Tomáš s revoluční myšlenkou: šít boty z plátna místo z drahé kůže. Tento levný produkt přelomem století rychle získal popularitu a firma začala vysoce prosperovat. Tím si však zadělala na další „problém“, který v dnešní době řeší mnoho expandujících firem. Kvůli náboru nových dělníků firma pocítila nedostatek ubytovacích možností. Proto byl Baťa postupem času nucen od města Zlín nakoupit pozemky na výstavbu tzv. „Baťových domků“. A to byl jen začátek.

Aktuální podoba města je do velké míry ovlivněna Baťovými aktivitami – kromě dělnických rodinných domků budoval i zaměstnanecké školy, společenská centra a samozřejmě mnoho prodejen. Dokonce založil vlastní kinematograf. Podobným způsobem zasáhl i do jiných měst, kde firma působila, přičemž některá města v podstatě celá vybudoval (např. Batawa v kanadském Ontariu, Batadorp v Nizozemí, Batapur v Pákistánu či Batanagar v Indii).

I za první světové války podnik prosperoval, a to nejen díky velkým zakázkám na výrobu vojenských bagančat. Po vyhlášení míru však nastala krize, která přinesla úpadek odbytu a všeobecné utichnutí konzumu v Československu. Baťa ji řešil úsporami. Aby se prosadil na zchudlém trhu, nařídil snížit ceny obuvi o 50 %. Tímto způsobem krizi přestál a začátkem dvacátých let disponoval již 120 prodejnami. Tehdy se Baťa rozhodl diverzifikovat svou pozornost: roku 1923 vstoupil do politiky a stal se starostou Zlína, také začal své obuvnické impérium orientovat i na zahraniční trhy, nebál se investovat ani do dalekých zemí, například Indie.

V roce 1928 sestávala firma z komplexu 30 výrobních budov a představovala zdaleka největšího československého exportéra. Vznikaly dceřiné společnosti v Evropě i v zámoří, k tomu přibývaly továrny v Anglii, Německu, Nizozemsku, Polsku a mnoha dalších zemích. Dne 12. července 1932 se Tomáš Baťa chystal letecky na otevření nové pobočky ve švýcarském Möhlinu. I přes hustou mlhu toho rána Baťa trval na odletu, po několika málo okamžicích ve vzduchu se však stroj zřítil. Baťa a jeho pilot byli na místě mrtví. Firmu – tehdy zaměstnávající přes 30 tisíc zaměstnanců, převzal bratr Jan Antonín Baťa.

Původní česká odnož firmy byla v roce 1945 znárodněna a roku 1949 přejmenována na Svit, čímž v tehdejší komunistické společnosti byla smazána největší připomínka na slavného Tomáše Baťu. I ve 21. století společnost dále prosperuje, avšak evropská odnož dnešní Bata Shoe Organisation sídlí ve švýcarském Lausanne. Odhaduje se, že jejích 50 tisíc zaměstnanců pracuje na obsluze více než jednoho milionu zákazníků denně. Nejsilnější přítomnost zachovává na indickém trhu, kde se angažuje nepřetržitě již od roku 1931, kam ji přivedl její tragicky zesnulý zakladatel.

Zdroj:  www.czech.cz/cz/Objevte-CR/Fakta-o-CR/Osobnosti-historie/Tomas-Bata