Rozhlédněte se po Šumavě

Šumava i Pošumaví mají bezpočet vyhlídkových bodů. Najdeme je na návrších, ale i v úbočích a sedlech všude tam, kde ustoupil dříve souvislý les. V lesních partiích si lidé už téměř dvě století staví a udržují rozhledny a vyhlídky na stavbách, které rozhled umožňují.

Nejkrásnější výhled na celou Šumavu nabízí veřejnosti od roku 1998 rozhledna na vrcholu hory Poledník. Za komunismu se tu mimo jiné sledoval letecký a pozemní provoz v Německu.

Šumava se táhne v délce zhruba 120 kilometrů podél jihozápadní a jižní hranice Čech, přičemž zasahuje i na území Německa a Rakouska. Souběžně s ní se směrem do vnitrozemí táhne i Šumavské podhůří. Celou tuto oblast můžeme rozdělit na severozápadní a jihovýchodní část. Jako předěl nám poslouží silnice I. třídy vedoucí ze Strakonic ke státní hranici s Německem. Vyhlédněme z rozhleden v severozápadní části Šumavy i jejího podhůří.

Rozhledna na Javorníku

Zalesněný 1065 metrů vysoký vrch Javorník s rozhlednou se vypíná nad obcí Javorník nedaleko Kašperských Hor, přibližně v poloviční vzdálenosti mezi městy Vimperk a Sušice. Nejlépe se na něj dostaneme právě z Javorníku. Zde můžeme zaparkovat auto a vydáme se pěšky vzhůru po úzké asfaltové cestě, která nás zhruba po kilometru a půl zavede k rozhledně na vrcholu kopce. Při výstupu zdoláme převýšení asi sto metrů.
Kamenná 25 metrů vysoká Klostermannova rozhledna, která dostala jméno po známém šumavském spisovateli Karlu Klostermannovi, byla na Javorníku postavena roku 1938. Koncem tohoto roku došlo k odtržení části našeho území a vznikl tzv. Protektorát. Javorník se stal nejvyšší horou Čech.
Hranice tehdy procházela těsně kolem rozhledny. Po delším čase ji začal přerůstat okolní les, a proto byla v roce 2003 zvýšena na 40 metrů a je využívána i pro telekomunikační účely. Z její nové vyhlídkové terasy ve výšce 30 metrů je dnes skvělý kruhový výhled.
Na jihovýchodě uvidíme Libín, v pozadí vpravo Chlum a Knížecí stolec a před nimi vpravo Boubín. Na jihu se vypíná nedaleký kopec Přilba, vpravo vzadu pak vystupují Černá hora a Mokrůvka a před nimi je vidět kopec Tetřev. Na jihozápadě vystupuje Blatný vrch a Roklan a před nimi kopec Sokol a vpravo za ním Poledník. Na západě jsou vidět Ždánidla, Plesná, Javor, Jezerní hora, Pancíř a Ostrý. Na severozápadě spatříme Svatobor a před ním kopec Sedlo. Na severu je v dolině vidět hrad Rabí a v pozadí vpravo se rýsují hřebeny Brd.

Rozhledna na návrší Vrška

Nad pošumavskou obcí Hoslovice, ležící přibližně 15 kilometrů na jihozápad od Strakonic, se vypíná malé návrší zčásti porostlé lesem, jehož místní název je Vrška. Název Vrška ani jeho nadmořská výška 668 metrů však nejsou na turistických mapách uvedeny. V roce 2004 na něm byla postavena železná telekomunikační věž, sloužící současně jako rozhledna. Z Hoslovic, kde můžeme zaparkovat auto, je to k ní po cestě s malým převýšením pěšky asi půl kilometru.
Zdejší zatím málo známá železná telekomunikační věž dosahuje výšky padesáti metrů. Z její vyhlídkové plošiny ve výšce třiceti metrů je pěkný kruhový výhled.
Na jihovýchodě se tyčí kopec Bobík a před ním těsně vpravo dominuje celému kraji mohutný Boubín. Na jihozápadě je vidět kopec Přilba a trochu blíže vpravo vystupuje Javorník, před nímž se vpravo tyčí nižší kopec Kůstrý. Na západě se vzadu rýsuje Jezerní hora a těsně vpravo o dost blíže se tyčí kopec Sedlo a za ním vpravo Svatobor a Vidhošť. V pozadí na severu se táhnou Brdy, na severovýchodě za dobré dohlednosti vzadu uvidíme Jistebnickou vrchovinu a vpravo před ní Písecké hory. Na východě se táhnou hřebeny, na jejichž pravém konci stojí hrad Helfenburk. Z věže je také hezký pohled na vesničku Hoslovice.

Rozhledna na Poledníku

Poledník je druhá nejvyšší hora s rozhlednou v Česku. Tyčí se v samém srdci Šumavy, v blízkosti německé hranice, několik kilometrů na jihovýchod od obce Prášily. Na vrcholu této 1315 metrů vysoké, hlubokými lesy porostlé hory byl v 60. letech 20. století vybudován vojenský objekt s 37 metrů vysokou betonovou věží. Velmi přísně střežený a utajovaný objekt tehdy sloužil především protivzdušné obraně státu. Po roce 1989 armáda prostor opustila a stavby kolem věže postupně zmizely. V roce 1998 byla věž upravena na rozhlednu a oficiálně zpřístupněna veřejnosti.
Nejkratší, avšak poměrně náročná cesta k rozhledně měří z Prášil asi 7,5 kilometru. Vydáme se po červené turistické značce buď kolem Prášilského potoka směrem k hranicím a od Frantova mostu po zelené, nebo druhou stranou hřebene přes Prášilské jezero, jedno z pěti ledovcových šumavských jezer.
Z rozhledny je nádherný výhled na okolní šumavské hory porostlé téměř souvislou lesní plochou. Na jihu se před námi tyčí na německém území mohutný Roklan, vlevo jsou pak vidět Blatný vrch, Luzný a Mokrůvka. Na západě vystupují Ždánidla, Plesná, Falkenstein a nejvyšší hora Šumavy Velký Javor; poslední dva vrcholy se nacházejí už na německé straně Šumavy. Na severu uvidíme kopec Svatobor a vpravo hrad Kašperk, na severovýchodě Javorník a na východě Boubín.

Rozhledna na Svatoboru

Přímo nad městem Sušice, ležícím v širokém údolí na obou březích zlatonosné Otavy, se tyčí výrazný, 845 metrů vysoký zalesněný kopec Svatobor. Přestože jeho výška není plně srovnatelná s šumavskými velikány, je z něj pěkný výhled, který umožňuje rozhledna na jeho vrcholu.
K ní můžeme vystoupat po červené značce přímo ze sušického náměstí Svobody v historickém středu města nebo ještě lépe po cestě téže barvy z osady Odolenov. Z ní můžeme také až téměř na vrchol Svatoboru vyjet autem. Kamenná, 32 metrů vysoká rozhledna zde vyrostla v roce 1934 a o rok později i přilehlá turistická chata, kde je možné se v klidu najíst a napít, popřípadě i přenocovat.
Kruhový rozhled z věže stojí opravdu za to. Krásný pohled je především dolů na Sušici. Na severovýchodě spatříme hrad Rabí a zvlněnou oblast Horažďovicka a v pozadí kopec Třemšín v Brdech. Na východě vystupují některé vrchy na Strakonicku a na jihovýchodě se vypínají Javorník, Ždánov, hrad Kašperk a před nimi kopec Sedlo. Na jihu a jihozápadě spatříme v oblasti centrální Šumavy vrcholy Sokol, Huťskou horu, Poledník, Ždánidla, Plesnou, Velký Javor, Jezerní horu, Pancíř a Můstek. Na severozápadě a severu jsou pak vidět četné kopce na Klatovsku.
Na severním úpatí Svatoboru najdete vodní pramen Odolenka, který je prý léčivý. Podle pověsti zde byla pohřbena slovanská panna Klata, dcera zakladatele Klatov, jejíž přízrak se tady má občas zjevovat.

Rozhledna na Pancíři

Tento zalesněný šumavský velikán, který dosahuje 1214 metrů nadmořské výšky a na jehož vrcholku stojí rozhledna, se vypíná jen několik kilometrů severně od Železné Rudy. K rozhledně se nejlépe dostaneme po červené značce ze Špičáckého sedla, kterým prochází silnice z Železné Rudy do Nýrska. Na velkém parkovišti můžeme nechat auto a vydat se pěšky nahoru po zhruba tři kilometry dlouhé asfaltové cestě. Při výstupu překonáme převýšení asi 240 metrů. Na Pancíř se také můžete nechat vyvézt lanovkou z obce Špičák.
Dřevěná rozhledna s horskou chatou byla na vrcholu Pancíře postavena roku 1923. Z 18 metrů vysoké věže je pěkný výhled především na severozápadní část Šumavy. Na severovýchodě uvidíme Javornou a v pozadí nižší Svatobor, na východě Javorník a na jihovýchodě vzdálený Boubín. Před ním vystupují vrcholy Huťská hora, Sokol a vpravo Poledník. Ještě blíže se vypíná Plesná a vpravo na jihu na německém území Falkenstein.
Za velmi dobré viditelnosti můžeme na obzoru spatřit dokonce i Alpy. Na jihozápadě se vypíná Velký Javor a na západě Jezerní hora a Ostrý.
V přilehlé horské chatě lze úspěšně zahnat hlad a žízeň, popřípadě se tu i ubytovat. Ze Špičáckého sedla se můžeme také vypravit k Černému nebo Čertovu jezeru.

Hrad Kašperk

Jedním z nejvýše položených hradů v Česku je Kašperk. Vypíná se na zalesněném kopci nad městečkem Kašperské Hory v nadmořské výšce 886 metrů. Nejlépe k němu vyjdeme z parkoviště nacházejícího se vpravo u silnice nad Nezdicemi ve směru jízdy na Kašperské Hory. Odtud jsou to pěšky po zelené značce s malým převýšením ke hradu asi dva kilometry. Vyšlápnout ke zřícenině můžeme rovněž z Kašperských Hor - po zelené ujdete asi tři kilometry. Hrad Kašperk založil král Karel IV. v roce 1356. Postupně jej vlastnilo několik šlechtických rodů, mezi nimi Švamberkové, Roupovští nebo Kynští. V roce 1617 jej koupilo město Kašperské Hory, v té době však byl popisován už jako pustý. V roce 1655 vydal císař Ferdinand III. rozkaz k boření hradů, což postihlo i Kašperk. Z hradu se zachovaly dvě asi třicetimetrové čtyřhranné věže, zbytky dvoupatrového paláce, zrekonstruované hospodářské budovy se čtyřhrannou věží, vnitřní hradby a vstupní brána. Východní hradní věž dnes slouží také jako rozhledna.
Z ní naproti směrem na východ uvidíme pozůstatky Pustého hrádku a za ním mohutný kopec Ždánov. Jižním směrem spatříme přímo po sebou Kašperské Hory. V pozadí vystupují Blatný vrch, Roklan a Poledník a na západě Ždánidla, Plesná a Pancíř. Na severu uvidíme vrch Svatobor a vpravo nedaleký kopec Sedlo a část Pošumaví.
Na Kašperku občas probíhají různé historické slavnosti nebo divadelní vystoupení.
V srpnu tu například Divadelní spolek Kašpar hrál Hamleta. V prostorách bývalého purkrabství je k vidění stálá expozice o dějinách a stavebním vývoji hradu, ukázky výtvarného umění doby Karla IV. a Václava IV. i expozice věnovaná těžbě zlata.

http://in.ihned.cz autor: Vladimír Pohorecký