Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn
Území o rozloze 195 ha zaujímá vrcholovou část Kněhyně (1257 m n. m.) a nehlubokým sedlem oddělený masiv Čertova mlýna (1206 m n. m). Od roku 1989 jsou zde chráněny jedinečné zbytky přirozených lesních porostů vysokohorského typu. Hojné skalní výchozy a pseudokrasové jevy.
Oblast je v centru vývoje godulských vrstev flyše. Na prudkých svazích je patrná silná fluviální modelace, zvláště v pramenných kotlech Bystrého, Magurky a Kněhyně. Svahy jsou překryty balvanitým pláštěm, především amfiteátr Bystrého potoka nabývá charakter kamenného moře. Na obou vrcholech jsou věnce skalisek. Západní svah Čertova mlýna a východní svah Kněhyně jsou postiženy starými sesuvy a rozeklaním skalních bloků s četnými tvary pseudokrasu. Půdy jsou mělké skeletovité horské podzoly. Nadmořská výška: 940 – 1257 m
Zajímavostí této lokality je jediný druh našeho slepého střevlíčka Pseudanophthalmus pilosellus. Kromě několika dalších beskydských vrcholů se tento karpatský druh nikde jinde v České republice nevyskytuje. Lesy jsou biotopem mnoha ptáků, jako např. jeřábka lesního, datlíka tříprstého, strakapouda bělohřbetého, krkavce velkého a lejska malého. Území je jednou z posledních lokalit s možným výskytem tetřeva hlušce. Strmé horské svahy Kněhyně i Čertova Mlýna, hustě zarostlé vegetací, vyhovují nárokům rysa ostrovida. V posledních letech byl v masivu Kněhyně několikrát pozorován medvěd hnědý. V odlehlých stráních a údolích nachází potřebný klid také nejvýznamnější druh spárkaté zvěře v této oblasti - jelen evropský.
Vzhledem k těžko přístupnému terénu se na obou vrcholech dochovaly rozsáhlé plochy přirozených lesů, dnes dosahující stáří 160-180 let. Nejstarší stromy jsou z větší části v důsledku fyzického stáří a působením imisí odumřelé, ale probíhá úspěšné zmlazování. Dochází tu k rozpadu lesa a nastupuje fáze zmlazovací. Výraznými lidskými zásahy ještě před vyhlášením rezervace prošlo jihovýchodní úbočí Čertova mlýna a západní svah Kněhyně. Po odtěžení porostů poškozených imisemi a zejména teplotním zvratem na přelomu r. 1978/79 bylo provedeno umělé zalesnění, převážně nepůvodním smrkem. V sedle mezi vrcholy je menší horská louka – polana, sloužící v minulosti pastvě ovcí. Část území bude ponechána přirozenému vývoji.
K návštěvě NPR lze využít červeně značenou turistickou trasu ze sedla Pustevny, kam se dostaneme např. lanovkou z Trojanovic. Od hranice NPR v sedle pod Tanečnicí následuje namáhavý výstup na vrchol Čertova mlýna. Asi 100 m od vrcholu ve směru na Martiňák je v lese neobvyklý skalní útvar – Čertův stůl, připomínající megalitickou stavbu. Po této malé odbočce se vrátíme a po červené značce sestoupíme k severu do sedla Kněhyňská louka. Zde pomníček odbojářů, rozvaliny salaše a odbočka ke studánce. Horským pralesem sestoupíme k rozcestí u lovecké chaty a po široké lesní cestě k malované dřevěné kapli v údolí říčky Čeladenky, na horním konci obce Čeladná.
