Loutka jako dárek

Jak vznikala republika

Interaktivní výstava v Národním muzeu přibližuje historii našeho státu

„Historie Československa? A co tam jako uvidím?“ „Dozvíš se, jak vznikla republika, ve které dnes žiješ,“ zjednodušeně odpovídám desetiletému synovi, když stoupáme po schodech muzea. „Jéé, to je parádní letadlo,“ ozve se, jen co vejdeme do budovy. Snad mu to nadšení vydrží, pomyslím si při pohledu na dvoumístný dolnoplošník L-bonk, který Avia vyráběla ve 20. letech pro armádu. Vydrželo – celé dvě hodiny pobíhal od exponátu k vitrínám a divil se. Expozice je tak zdařile připravená, že zaujme dospělé i děti.

Zpět k Ferdinandovi
Jedna ze stěžejních výstav Národního muzea byla připravena k 90. výročí vzniku naší republiky. A rokem 1918 také začíná. I když u šatů arcivévody Ferdinanda d’Este a jeho ženy kněžny Žofie, které jsou ještě potřísněné krví ze sarajevského atentátu, se dostanete do června roku 1914. Právě smrt Ferdinanda ale ve svých důsledcích vedla k počátkům Československa. Bohužel také k první světové válce, která je na výstavě připomínána v první z celkem čtyř sekcí. Válka přinesla zásadní změny ve vývoji celé Evropy. Rozbití Rakouska-Uherska a vznik samostatného Československa tvoří základní kapitolu našich novodobých dějin a takzvaná první Československá republika je považována za zlatý věk české a slovenské státnosti.
Úvodní a současně závěrečná část výstavy je pojednána jako nádraží – zatímco jeden vlak vzpomíná na slavný příjezd T. G. Masaryka v roce 1918 do nové republiky, druhý stroj připomíná odjezd Emila Háchy do Berlína v roce 1939, kde podepsal souhlas se vstupem hitlerovských vojsk na naše území. Železnice zde však také hraje roli symbolu dynamiky a pokroku tehdejší doby. V zajímavě architektonicky řešeném sále se návštěvníci seznámí s domácím a zahraničním odbojem, fenoménem legií, vznikem Československa i zánikem republiky prostřednictvím řady poutavých exponátů. Zcela unikátní je vitrína s originály Mnichovské dohody z roku 1938, které vůbec poprvé opustily Německo. Děsí a varuje před modelem politických ústupků. Jak by se to asi vyvíjelo, kdyby tehdy Francie, Itálie a Británie nenechaly Němce zabrat velkou část našeho pohraničí, napadne návštěvníky při pohledu na mapy.

Šaty Adiny Mandlové
Druhá a třetí část výstavy je interaktivní a vtahuje do světa obyvatel mladého státu, jejich ideálů, starostí, zábavy i smutku. Samostatně představuje dva odlišné světy – život ve městě a život na venkově. Můžete se tu mrknout do prvorepublikového knihkupectví, kavárny, módního salonu a obytných interiérů různých sociálních vrstev. Najdete tu také venkovský kostel, školu, statek či nepostradatelnou hospodu. Tady děti poznají, jak nepohodlná byla školní škamna, jak děsivě vyhlížejí staré lékařské nástroje nebo jak těžké to měl truhlář v dílně, když musel pracovat bez pomoci strojů, jen s dlátem a hoblíkem. A co ten obří buben s klikou, který fungoval jako pračka? Jak se ti naši předci nadřeli...
Poslední část výstavy najdete v přízemí v tzv. Hollareu. Tady je umístěna expozice věnovaná vědě, kultuře a umění, ale i sportovním úspěchům. Šaty Adiny Mandlové, boty Oldřicha Nového, plakáty z představení Osvobozeného divadla, obrazy od Toyen či Jindřicha Štyrského jsou jen malou návnadou. Na zbytek se přijďte podívat do 15. března sami.

Informace
K výstavě se koná řada doprovodných akcí. Přednášky děti asi moc zajímat nebudou, ale výtvarné dílny ano. Konají se každých 14 dní na určité téma. Není nutné se dopředu přihlašovat.
V neděli 11. ledna si mohou od 13.30 do 16.30 hodin malí zájemci vyzkoušet v dílně Módního návrhářství výrobu látkové koláže. O dva týdny později zkusí kresbu perem s násadkou v dílně s názvem Nové pololetí ve škole. V sobotu 7. února se budou vyrábět šperky a v neděli 22. února zase masopustní masky. Poslední dílna je plánovaná na 15. března, kdy si budou moci děti vyrobit koláž či něco z přírodnin.
Pokud byste chtěli prohlídku výstavy pojmout trochu pečlivěji, můžete si vytisknout z webových stránek muzea pracovní listy pro děti starší 10 let a prozkoušet je z vědomostí formou celkem zábavného testu.

http://in.ihned.cz autor: Kateřina Hovorková