Horníkův pracovní den

Tužkou píše někdy každý a uhlíky jsou součástí většiny domácích spotřebičů. Kde se grafit bere, zjistíte na jihu Čech. V Českém Krumlově je totiž jediný zpřístupněný grafitový důl v Česku.

Navlečete si speciální oblečení a důlním vlakem zamíříte do podzemí. Stejným, jakým dříve jezdili horníci na šichtu. Dál už budete pokračovat pěšky. Na vlastní kůži vyzkoušíte, v jakých podmínkách horníci pracovali a jaké stroje při práci využívali. Dozvíte se, jakým způsobem těžba probíhala, jak se grafit zpracovával a co se z něho vyrábělo. A na konci všeho můžete do ložiska grafitu klidně obtisknout dlaně a pomazat si jím obličej.

Skanzen hledejte jinde

„Doly na Krumlovsku jsou jedinečné svou polohou, rozsahem, ale především bohatou historií, na kterou navazují. Dolování stříbra a zlata v okolí města je písemně doloženo už v 15. století. Samotný grafitový důl je pak ojedinělý tím, že jde o zcela zachovalý důl z doby, kdy se tu těžilo. Není to tedy ,skanzen‘,“ říká průvodce a organizátor prohlídek Viktor Weis a ukazuje, jak se musela skála navrtat sérií přesně po sobě načasovaných rozbušek. Výbuch samozřejmě zazní už jen v představách návštěvníků.
Putování podzemím začíná stejně jako běžný pracovní den horníků. Po převlečení do overalů, nasazení pevných holínek-galoší i ochranné helmy a upevnění lampy nástup do důlního vláčku. Pak už otevření důlních dveří a vláček se po úzkých kolejnicích vydává zhruba kilometr do vnitra pohoří Blanského lesa. „V tom vláčku jsem si připadala skoro jako při honičce ve filmu Indiana Jones a chrám zkázy,“ směje se jedna z návštěvnic Hana Bohdálková.
Na konci jízdy už nečeká sbíječka a denní limit těžby. Jen výklad průvodců po stopách pracovního dne horníků. Místy to tady skutečně vypadá, jako by si horníci jen odskočili do sousední chodby na svačinu. Tu je o stěnu ledabyle opřená vrtačka, jinde stojí vozíky, malé bagry a dieselové mašiny.
I silné muže udiví, kolik tun horniny museli denně naložit, odtlačit v důlních vozících o desítky i stovky metrů a opět vyložit. Při představě vířícího se prachu po odstřelu kamene se nelze divit ani velmi častým nemocem dýchacích cest novodobých permoníků.

Kabely do sběru

První turisté se do zdejšího grafitového dolu podívali v roce 1994. Od roku 2004 do 2007 byl důl zavřený. Dospělí, ale i rodiny s dětmi a ve všední dny v květnu a červnu téměř výhradně školní výpravy se pod zemský povrch vrátili před dvěma lety, kdy společnost Fonsus první těžební obnovila prohlídky.
„Existuje i plán na vybudování druhého okruhu, ale zatím bohužel veškeré náklady neseme jen na svých bedrech. Od města nic nedostáváme,“ posteskne si Viktor Weis, který je ředitelem této nevelké firmy.
Weis je s dolem spjat řadu let. „Pracuji tu od roku 1994. Byl jsem horníkem, bezpečnostním technikem i vedoucím provozu turistiky. Dnes se snažím zachovat technické památky pro další generace. Za tímto účelem jsme založili Hornický spolek. Jak vše bude pokračovat dál, nevím, ale nadšení a ochota nechybí,“ říká.

Grafitová velmoc

Grafit v jižních Čechách používali jako příměs do keramiky už před víc než dvěma tisíci let Keltové. První doložené zprávy o jeho těžbě na Českokrumlovsku pocházejí z roku 1767.
V letech 1925 až 1928 dokonce Československo těžilo nejvíce tuhy na světě, ročně to bylo 23 tisíc tun.
Krumlovský grafitový důl u Chvalšinské ulice začal fungovat za tuhého socialismu v roce 1975. Poslední horníci se tu do podzemí vydali na směnu v roce 2002. O chleba je připravili jejich kolegové z jiné, stále ještě komunistické země. Dovážet grafit z Číny je totiž v novém miléniu levnější než jej sám těžit.

Jak na to

Krumlovský grafitový důl najdete na okraji města u Chvalšinské ulice ve směru na Kájov (Horní Planou). V letní sezoně je otevřen denně od 9 hodin, poslední prohlídka do podzemí „fárá“ v červnu v 14, o prázdninách pak v 16 hodin. Vstupné do podzemí činí 150 korun, děti 3 – 15 let zaplatí 80 Kč. Skupiny 8 – 36 lidí si můžou prohlídku rezervovat. V ceně 80minutové prohlídky je kromě jízdy důlním vláčkem a výkladu průvodce (také anglicky a německy) i zapůjčení „overalů“, ochranné helmy i lampy.
www.grafitovydul.cz

Co je grafit

Šesterečný nebo klencový nekovový minerál. Název pochází z řeckého grafein (psát). Starší název je tuha. Ložiska grafitu vznikla přeměnou usazených hornin ze zbytků organických látek. Tvoří vrstvy v rulách, svorech či mramorech.
Z běžných předmětů ho lze najít v tužkách, takzvané uhlíky jsou součástí elektromotorů klasických domácích spotřebičů, jako je mixér, vysavač či automatická pračka. V jaderných reaktorech slouží grafitové tyče pro řízení reakcí. V metalurgickém průmyslu se z grafitu díky jeho značné tepelné odolnosti vyrábějí tavicí kelímky, vyzdívky vysokých pecí, slouží na vymazávání slévárenských forem. Vyrábějí se z něj také elektrody pro elektrolytickou výrobu hliníku nebo křemíku, slouží rovněž jako součást suchých i olejových maziv.

IN.iHNed.cz autor: Pavel Gejdoš