Černošice
Kontaktní údaje
Náměstek primátora/Místostarosta: Ing. Daniela Göttelová
Tel.: +420221982111, +420251081521
Mobil: -
Fax: +420251642329
Obecné informace
Počet obyvatel: 5460Rozloha obce/města v ha: 906
První písemná zmínka: 1115
Pracoviště Podskalská 19:
Pondělí: 8.00 - 17.00
Středa: 8.00 - 17.00
Odbor dopravy:
- registr řidičů, registr vozidel:
Pondělí: 8.00 - 17.00
Úterý: 8.00 - 12.00
Středa: 8.00 - 17.00
Čtvrtek: 8.00 - 12.00
Pátek: 8.00 - 12.00
- pracoviště STK JISTAB Horoměřice:
Úterý: 8.30 - 14.00
Oddělení správních činností Odboru Správního:
- občanské průkazy, cestovní doklady, evidence obyvatel, matrika:
Pondělí: 8.00 - 17.00
Úterý: 8.00 - 12.00
Středa: 8.00 - 17.00
Čtvrtek: 8.00 - 12.00
Pátek: 8.00 - 12.00
Pokladna Podskalská 19:
Pondělí: 8.00 - 17.00
Úterý: 8.00 - 12.00
Středa: 8.00 - 17.00
Čtvrtek: 8.00 - 12.00
Pátek: 8.00 - 12.00
Pracoviště Riegrova 1209:
Pondělí: 8.00 - 11.30 12.30 - 17.00
Středa: 8.00 - 11.30 12.30 - 17.00
ÚŘEDNÍ HODINY PODATELNY:
podatelna, pracoviště Podskalská 19:
Pondělí: 8.00 - 17.00
Úterý: 8.00 - 15.00
Středa: 8.00 - 17.00
Čtvrtek: 8.00 - 15.00
Pátek: 8.00 - 12.00
podatelna, pracoviště Riegrova 1209:
Pondělí: 8.00 - 11.30 12.30 - 17.00
Úterý: 8.00 - 11.30 12.30 - 14.00
Středa: 8.00 - 11.30 12.30 - 17.00
Čtvrtek: 8.00 - 11.30 12.30 - 14.00
Pátek: 8.00 - 11.30
POKLADNÍ HODINY PRO VEŘEJNOST:
pokladna, pracoviště Podskalská 19:
Pondělí: 8.00 - 17.00
Úterý: 8.00 - 11.30 12.00 - 15.00
Strěda: 8.00 - 17.00
Čtvrtel: 8.00 - 11.30 12.00 - 15.00
Pátek: 8.00 - 11.30
pokladna, pracoviště Riegrova 1209:
Pondělí: 8.00 - 11.30 12.30 - 17.00
Úterý: 8.00 - 11.30
Středa: 8.00 - 11.30 12.30 - 17.00
Čtvrtek: 8.00 - 11.30
Pátek: 8.00 - 11.30
Prezentace:
Černošice
Černošice se rozkládají na levém břehu dolního toku Berounky a na okolních kopcích, které na mnoha místech zasahují do chráněné krajinné oblasti Český kras. Na protilehlé straně řeky se zvedají lesnaté vrchy Hřebenů, předhůří Brd. V současné době jsou Černošice se svými pěti tisíci obyvateli nejen největším městem regionu Dolní Berounka, ale zároveň i významným správním centrem pro celé území okresu Praha-západ.
Historie
Dnešní Černošice vznikly spojením dvou původně samostatných obcí Horní Černošice a Dolní Mokropsy, k nimž patřila také bývalá samota Vráž. Horní Černošice se rozkládají ve stráních nad údolím Berounky, zatímco Dolní Mokropsy leží převážně kolem řeky. Obce byly administrativně sloučeny roku 1950 a zástavba je postupně propojila v jeden celek.
Nejstarší písemná zmínka o Černošicích pochází z roku 1115, kdy obec byla majetkem kláštera v Kladrubech. V roce 1239 získal Černošice biskup Jan III. z Dražic a v roce 1268 pak Přemysl Otakar II. V roce 1292 Václav II. věnoval obec cisterciáckému klášteru na Zbraslavi, jemuž patřily až do husitských válek. Majitelé Černošic se střídali až do roku 1455, kdy Jan Krský z Nasetic za náhradu tři sta kop vrátil obec zbraslavskému klášteru. Po jeho zrušení v roce 1785 převzal majetek kláštera Královský náboženský fond, od něhož panství Zbraslav (včetně Černošic a Mokropes) v roce 1825 v dražbě zakoupil bavorský šlechtic Bedřich Kraft, kníže Oettingen Wallerstein. Ve vlastnictví jeho rodiny panství zůstalo až do roku 1910, kdy je zakoupil textilní magnát Cyril Bartoň z Dobenína, jehož vliv byl na Zbraslavsku patrný až do roku 1948.
První zmínka o Mokropsech se váže k roku 1088, kdy král Vratislav daroval kanovníkům vyšehradským dvoje popluží a rybáře Modlatu a Šumu v Mokropsech. Ve 13. století byly Mokropsy v majetku kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. V roce 1436, po husitských válkách, připsal císař Zikmund obec Oldřichu Medkovi z Valdeka. Od té doby se majitelé střídali až do roku 1638, kdy obec připadla zbraslavskému klášteru. Od tohoto roku je majetková držba Dolních Mokropes totožná s majetkovou držbou Černošic.
Významná architektonická lokalita
Až do druhé poloviny 19. století si Černošice zachovávaly venkovský půvab. Zásadní změnu přinesla do města železnice, díky níž malebnou lokalitu nedaleko hlavního města objevily vyšší a střední vrstvy pražské společnosti. Od konce 19. století se tudíž Černošice etablují jako oblíbený cíl víkendových výletů, jako rekreační letovisko, v němž si letní byty pořizují rodiny právníků, lékařů, průmyslníků, obchodníků a jiných movitých osob. Během několika desetiletí vyrostlo podél řeky a železnice i v okolních stráních množství honosných vil podle návrhů renomovaných architektů. V členitém terénu okolo Berounky tak před druhou světovou válkou postupně vznikl jedinečný architektonický celek vilového města.
Výčet slavných jmen, jejichž nositelé se podepsali na prvorepublikové architektonické podobě Černošic, je vskutku impozantní a v okolí Prahy prakticky nemá obdoby. Pracoval zde například architekt Jan Kotěra a posléze jeho žáci, dále Osvald Polívka, Karel Štipl, Antonín Pfeiffer, František Roith, Jan Vejrych, Čestmír Šlapeta i Karel Stráník, který studoval u samotného Le Corbusiera. Zajímavé projekty vytvořil místní architekt Jaroslav Fröhlich či černošičtí stavitelé Václav Majer a Josef Hakl. Některé z těchto architektonicky hodnotných staveb v současné době mají statut kulturní památky.
S novodobou historií Černošic je spjata řada osobností vědeckého, kulturního či ekonomického života, které si ve městě vybudovaly své rezidence. Patří mezi ně například MUDr. Jan Janský (1873 – 1921), psychiatr a neurolog, profesor Univerzity Karlovy, objevitel čtyř krevních skupin, Josef Bláha (1842 - 1923), pomolog, který vyšlechtil odrůdy Bláhovo jablko a Černošická švestka, Vilém Heckel (1918 – 1970), fotograf světových velehor a horolezec, Ferenc Futurista (1891 – 1947), vl. jménem František Fiala, herec, kabaretiér, člen souboru Osvobozeného divadla, Marie Fischerová-Kvěchová (1894 – 1984), akademická malířka, ilustrátorka známého slabikáře „Poupata“, Zděněk Lhota (1896 – 1926), právník, jeden z prvních českých civilních letců a průkopník českého letectví, Václav Jansa (1859 – 1913), malíř, krajinář a vedutista, který dokumentoval městské uměleckohistorické památky, Jan F. Langhans (1851 – 1919) fotograf portrétista, zakladatel proslulého fotoateliéru ve Vodičkově ulici v Praze, Míla Kočová (1898 – 1951), pěvkyně, sólistka opery Národního divadla v Praze a Metropolitní opery v New Yorku a mnoho dalších.
Prostředí města nebylo kultivováno jen estetickou úrovní samotných staveb, ale také jejich citlivým zasazením do prostoru a architektonickým řešením rozlehlých zahrad. V posledních desetiletích převzali štafetu současní přední architekti, kteří Černošice obohatili o další zajímavé stavby a podtrhli tak význam města coby významné architektonické lokality moderního věku.
Současnost
Černošice si do dnešní doby udržely atmosféru, která do města už více než století každoročně vábí mnoho návštěvníků. Bohatství přírodních krás a snadná dostupnost z hlavního města činí z Černošic oblíbené rekreační centrum, které využívají zejména Pražané. Lokalita navíc nabízí také řadu možností k aktivnímu odpočinku. K nejoblíbenějším činnostem patří pěší turistika, zvláště po stezkách Chráněné krajinné oblasti Český kras, či jízda na kole po nově vzniklých cyklostezkách směřujících údolím Berounky do Českého krasu a Brd. Koupání v Berounce zpříjemňuje nově vybudovaná městská pláž s hřištěm na plážový volejbal. Vedle sportovního vyžití nabízejí Černošice mnoho kulturních a společenských akcí. Návštěvníci, kteří do města zavítají, mohou využít služeb mnoha hotelů a restaurací. Černošice jsou i kulturním centrem. V Club kinu www.clubkino.cz jsou pořádány pravidelné koncerty, výstavy a odehrává se tam pestrý kulturní život.
Oznam města/obce:
Momentálně žádné oznámení.