Turistický region - Krkonoše
 
Nejvyšší a nejznámější pohoří v České republice, v  severovýchodních Čechách na hranici mezi Českou republikou a Polskem.  Česká část je rozlehlejší a členitější oproti polské - heč! Nachází se  zde nejvyšší hora České republiky - Sněžka (1602 m n.m.). Pro své mimořádné přírodní bohatství bylo území Krkonoš vyhlášeno národním parkem.
Na západě začínají Krkonoše Novosvětským sedlem a jsou tvořeny dvěma významnými hřbety. Prvním z nich je Hraniční hřbet. Po jeho ose prochází státní hranice a nachází se zde většina nejvyšších krkonošských vrcholů. Druhým hřbetem je Český hřbet. Hranici mezi západními a východními Krkonošemi tvoří údolí řeky Labe u Špindlerova Mlýna. Typické jsou drsné horské podnební poměry, také velmi bohaté srážky, především sněhové. Na vrcholových partiích leží souvislá sněhová pokrývka 70 - 180 dní v roce.

Díky svým krásám a sněhovým podmínkám se Krkonoše staly jedním z nejvyhledávanějších míst rekreace v České republice. V letním období se jedná především o pěší a cyklo turistiku. Turisté mohou využít dobře propracovaný systém značených tras a množství horských bud. V zimním období poskytují Krkonoše ideální podmínky pro lyžaře. Nachází se zde mnoho center se skvěle upravovanými lyžařskými vleky a sjezdovkami, ale i desítky kilometrů běžeckých tras. V oblasti je vybudována dobře fungující infrastruktura, která umožňuje návštěvníkům plně si vychutnat svůj pobyt v Krkonoších.
Horní Mísečky
Významné horské rekreační středisko a výletní  místo na svazích Medvědína. První bouda tu byla postavena již roku 1642.  V současnosti zde lze spatřit zbytky hald hlušiny po rudném průzkumu z  poloviny 20. století. Nachází se zde řada rekreačních objektů, např.  Jilemnická bouda. Horními Mísečkami prochází horská silnice z Dolních Štěpanic k Vrbatově boudě. Končí zde též naučná stezka Prameny Labe. 

Černohorská rašeliniště 
Státní přírodní rezervace a nejvýše položené rašeliniště v Krkonoších.  Rozlohu má 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliniště se  rozkládá v sedle mezi Černou  a Světlou horou. Pramení zde Černohorský potok. Na sušších okrajích  roste kleč, na vlhkých místech různé druhy rašeliníků. Vyskytují se zde i  jiné velmi vzácné rostliny. Při okraji rašeliniště byla v minulosti  vybudována vyhlídková věž.  

Černý Důl Horská obec na jižním úpatí Krkonoš v údolí říčky Čistá nedaleko Vrchlabí.  Původně osada vznikla v okolí kaple v 16. století.  Později  se  zde  rozvíjela těžba drahých kovů, která však v 17. století ustala. Od 19.  století se zde láme vápenec. K architektonicky zajímavým památkám patří  renesanční kostel sv. Michala ze 16. století. Na jižním okraji obce lze spatřit nepatrné zbytky hrádku zvaného Purkhýbel. V dnešní době je Černý Důl především rekreačním střediskem.  
Sněžka 
Nejvyšší hora České republiky (1602 m n.m.), která se nachází ve východní části Krkonoš na Hraničním hřebenu.  Přes její vrchol prochází česko-polská státní hranice. Na severní  polské straně spadají srázy do údolí Lomničky, na jižní české do Obřího dolu. Západní svahy se snižují do Úpské rašeliny  a východní klesají v Obří hřbet. Na vrcholu hory bylo postaveno několik  staveb. Roku 1868 zde vznikla tzv. Česká bouda. V současné době je vsak  ve zchátralém stavu a je uzavřena. Moderní Polská bouda stojí dnes na  místě původní Slezské boudy. Počátkem 20. století zde vznikla dřevěná  meteorologická stanice vysoká 18 m. Tato stanice byla před lety snesena  zpět do údolí. Na vrcholu se nachází též 14 m vysoká kaple sv. Vavřince  naposledy přestavená v polovině 19. století. Na Sněžce je též nejvýše  položená poštovna v České republice. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou s přestupní stanicí na Růžové hoře. Díky své výšce poskytuje vrchol Sněžky neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny České republiky a Polska.  


Úpská rašelina 
Nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších. Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m n.m. Lokalita o ploše 73 ha je vyhlášená přírodní rezervací. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe.  Rašeliniště je porostlé ostrůvky kleče s množstvím rašelinných jezírek a  vyvýšenin. Vyskytuje se zde vzácná květena, především glaciální  relikty. Severní částí rašeliniště vede turistická cesta od bývalé Obří boudy k Luční boudě. Do ostatních částí rašeliniště není vstup povolen.



















