Hrabyně

Primátor/Starosta: Zdeňka Jordánová
Náměstek primátora/Místostarosta: -/ Ing. Michal Ország
Tel.: +420 553 775 127
Mobil: -
Fax: +420 553 775 127 Web: www.hrabyne.cz

Úřední hodiny:

pondělí: 8:00 – 12:00; 13:00 – 17:00
středa: 8:00 – 12:00; 13:00 – 17:00

Prezentace:

Pověsti jsou pověsti, mají různé verze a není důležité, zda jsou pravdivé. Pokud mluvíme o době založení obce, lidé tehdy nemívali běžně příjmení, podle kterého by se obec pojmenovala, a prokazatelně tudy ještě nevedla ani žádná cesta.

V době, kdy byla Opava již městem (1224), byla Ostrava malou neznámou vsí. Ještě 300 let po vpádu Uhrů a zániku Velkomoravské říše, k níž patřilo i Holasicko, vedly spojnice cest kolem řek a potoků. Na holasické hradisko Landek u Petřkovic a dál se chodilo a jezdilo kolem řeky Opavy (Opavice) a na jižnější Kravařsko pravděpodobně od Opavy údolím Sedlinky k Pusté Polomi a do Budišovic, pak údolím Porubky až k řece Odře.

Pustá Polom a Budišovice jsou písemně doloženy k roku 1238 a 1282, Hrabyň až při dělení knížectví Opavského roku 1377, kdy nastal důvod k zápisu do listin. Mohla však existovat daleko dřív, není však pro to písemný důkaz. Naopak je prokázáno, že ještě o 400 let později, roku 1778, kdy měla vést tudy poštovská cesta z Opavy na Velkou Polom (doložena k roku 1228), byla zmola pod josefovským kopcem nesjízdná a trasa musela být vedena od Mokrých Lazců přes Chabičov a Dobroslavice.

Nové osady se tehdy zakládaly z důvodu ekonomických kolem dvorů, napřed v údolích na úrodnějších půdách, než zalidnění postoupilo proti toku potoků do vyšších poloh. Na starobylost porubské cesty poukazují pomístní názvy několika „strážnic“ - hlídkových vrchů kolem (Dolní Lhota, Budišovice, Suché Lazce). K původu Hrabyně existuje písemný záznam fulneckého kupce Jaschkeho z roku 1824, který napsal, že „podle ústního podání původní osada stála u lesa Hrabyňky“, kde, jak uvádí, „se dosud na její stopy ukazuje.“ Malá pracovní osada pod tvrzí se jmenovala Hrabyňka, než se v lese vysekala větší paseka pro Hrabyň.

Vše se mohlo odehrávat za panování českého krále Jana Lucemburského a vévody Mikuláše I. Opavského, který byl nemanželským synem českého krále Přemysla Otakara II. Syn Mikuláše I., Mikuláš II. Opavský, zemřel roku 1365. Po něm vládl na Opavsku nejstarší syn Jan, zvaný Hanuš, a v letech 1368 - 1433 mladší syn Přemysl, zvaný Přemek. Roku 1377 se čtyři synové Mikuláše II. podělili o knížectví Opavské tak, že vznikla čtyři samostatná knížectví - krnovské a ratibořské, opavské a hlubčické. Hrabyně je uvedena foneticky jako „Robin“ (česky psaná od roku 1440 Hrabyň) a připadla k dílu opavskému.

Roku 1377 byl majitelem Hrabyně Jindřich z Bítova (psáno také z Bětova u Klimkovic) a roku 1413 Petřík z Hrabyně. Podle Ladislava Hosáka byli v letech 1439 - 61 zapsáni na Hrabyni Jindřich a Aleš Hrabyňkové z Bítova a na Hrabyni, roku 1476 Aleš z Hrabyně a jeho syn. Tehdy náležely k tomuto panství vsi Čavisov, Dobroslavice, Smolkov a dvůr ve Velké Polomi. Některým událostem vztahujícím se k Hrabyni se věnuje Historická topografie země opavské autora Vincence Praska, který čerpal především ze zápisů v zemských deskách o sporech před tímto soudem v Opavě.

Oznam města/obce:
Momentálně žádné oznámení.

Služby: