Českou kotlinu ze všech stran obklopují výrazná horská pásma, pouze směrem k východu je od Moravy oddělena nižší Českomoravskou vrchovinou. Dva ze čtyř českých národních parků chrání právě pohraniční pohoří - Šumavu a Krkonoše. V obou také pramení nejdůležitější české řeky - v Krkonoších Labe, na Šumavě Vltava.

Nejvyšším pohořím České republiky jsou právě Krkonoše, jejichž hřeben tvoří přirozenou hranici se sousední Polskou republikou.

Přímo na hranici najdeme i nejvyšší horu České republiky, která se jmenuje Sněžka (od slova sníh) a leží ve výšce 1602 metrů nad mořem. A její název skutečně neklame - více než polovinu dní v roce zde leží sníh. Krkonoše jsou tak kvůli sněhovým podmínkám a prudkým svahům nejvyhledávanější oblastí ČR z hlediska zimních sportů.

Více se o českých horách lze získat na stránkách: www.ceskehory.cz nebo www.holidayinfo.cz

Ochrana přírody:

Krajina v Česku byla lidskou činností v průběhu staletí výrazně změněna, na mnoha místech i značně poškozena (např. těžbou surovin, průmyslovou a zemědělskou činností atd.). Zachovalá příroda je chráněna v chráněných územích. V současnosti existují zákony na ochranu životního prostředí, které platí všeobecně. Nejvyšším orgánem ochrany přírody a životního prostředí v Česku je Ministerstvo životního prostředí České republiky. Kromě toho se zvýšená ochrana a péče věnuje ekologicky cenným lokalitám, relativně málo poškozeným lidskou činností.

Na území Česka se nacházejí zvláště chráněná území o celkové rozloze 11 924,4 km2 (1999), což představuje 15,1 % území. Podle velikosti se dělí na:
- velkoplošná – národní parky (4 NP, celková rozloha 1182,3 km2) a chráněné krajinné oblasti (24 CHKO, celková rozloha 10 336,4 km2), slouží k ochraně krajiny málo narušené zásahy člověka, se zachovalými zbytky původní přírodní krajiny
- maloplošná - 1971 chráněných území o celkové rozloze 886,7 km2 ve 4 kategoriích: národní přírodní rezervace NPR, národní přírodní památka NPP, přírodní rezervace PR a přírodní památka PP. Slouží k ochraně zvláště cenných lokalit a mohou být zřizována i v rámci velkoplošných chráněných území.

Kromě zvláště chráněných území se vyhlašují také přírodní parky a památné stromy, které vytvářejí významné krajinné prvky. Chráněné jsou i vzácné druhy rostlin a živočichů, které se dělí do 3 kategorií: - druhy ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené
- největší národní park v Česku je Národní park Šumava (683,3 km2)
- největší chráněná krajinná oblast jsou Beskydy (1197 km2)
- nejstarší chráněné území je od r. 1838 Žofínský prales a zároveň to je nejstarší přírodní rezervace v Evropě
- nejstarší chráněná krajinná oblast je od r. 1955 Český ráj
- nejstarší národní park je od r. 1963 Krkonošský národní park

Flóra a fauna v Česku svědčí o vzájemném pronikání hlavních směrů, kterými se v Evropě šířilo rostlinstvo a živočišstvo. Lesy, převážně jehličnaté, zaujímají 33 % celkové rozlohy země.

Rostlinstvo:

Území Česka náleží ke středoevropské oblasti, která je křižovatkou proudů šíření rostlinných druhů, z čehož plyne velká druhová rozmanitost. Vzhledem k velké členitosti reliéfu se zde setkáváme s různorodými biotopy s relativně malou rozlohou. Asi 20 % rostlinných druhů je v české krajině nepůvodních, zavlečených člověkem.

Fytogeografické členění:

Botanicky se území Česka člení do 3 fytogeografických oblastí, které zahrnují 99 fytogeografických okresů:
- termofytikum je osídlováno převážně teplomilnými druhy rostlin. Zahrnuje výškový vegetační stupeň planární (nížinný) a kolinní (pahorkatinný). Tvoří 2 souvislé podoblasti: České termofytikum (15 okresů) vytváří pás od Doupovské pahorkatiny v Poohří až po východní Polabí. Panonské termofytikum (6 okresů) zahrnuje oblasti jižní Moravy a Moravských úvalů.
- mezofytikum tvoří přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou a zabírá největší část území. Zahrnuje stupeň suprakolinní (kopcovinný) a submontánní (podhorský, vrchovinný). Českomoravské mezofytikum tvoří 63 okresů a Karpatské mezofytikum 9 okresů. Obě podoblasti na sebe plynule navazují.
- oreofytikum jsou horské oblasti s převažující chladnomilnou květenou. Zahrnuje stupně montánní (hornatinný), supramontánní (středohorský, oreální, smrkový) a subalpínský (klečový). České oreofytikum zahrnuje 14 okresů, které tvoří izolované, nejvýše položené oblasti hor Českého masivu. Karpatské oreofytikum je tvořeno 1 okresem (Moravskoslezské Beskydy).

Lesy:

Lesy v současné době pokrývají asi 1/3 území Česka cca 25 000 km2. V minulosti byly značně změněny lesnickou činností. Na území Česka proto dnes téměř nenajdeme původní lesy. V druhové skladbě lesa převažují uměle vysázené smrkové monokultury.
Druhová skladba českých lesů je následující: smrk (55 %), borovice (18 %), dub (6 %), buk (5 %), modřín (3 %), bříza (3 %), olše (1 %), ostatní dřeviny (9 %).

Národní parky:
- Šumava, Krkonošský národní park, Českosaské švýcarsko, Podyjí
Chráněné krajinné oblasti (výběr):
- Beskydy, Bílé Karpaty, České středohoří, Jeseníky, Slavkovský les, Křivoklátsko