Primátor/Starosta: Bc. Miloslava Křimská
Náměstek primátora/Místostarosta: Stanislav Rendl
Tel.: +420359807901
Mobil: +420725052512
Fax: -
E-mail: podatelna@andelskahora.com
Web: www.andelskahora.com

Úřední hodiny:

Pondělí: 14.00 - 17.00
Úterý: 8.00 - 12.00
Středa: 8.00 - 12.00 14.00 - 17.00
Středa: 14.00 - 17.00 starostka
Čtvrtek: 8.00 - 12.00
Pátek: 8.00 - 12.00

Prezentace:

Andělská Hora

V ploché rovinaté krajině mezi Karlovými Vary a Bochovem, při státní silnici na Prahu, zvedá se nečekaně z terénu mohutný kopec ukončený rozeklaným skalnatým temenem a ozdobený siluetou rozvalin hradu (713 m n.m.). Andělská Hora, pod nimiž se k úpatí vrchu přimyká stejnojmenné městečko (663 m n.m.) První písemná zmínka o hradu je z roku 1402, kdy Boreš, hrabě z Oseka je uváděn sezením na Andělské Hoře, a dá se podle ní předpokládat, že hrad byl založen koncem 14. nebo počátkem 15. století.
Po smrti Oldřicha z Hazemburka roku 1414 se Andělská Hora stává korunním majetkem a byla patrně spravována loketským purkrabím. Za husitských válek kolem roku 1429 dobyl hrad husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic a vytvořil z něho opěrný bod při četných výpadech na Loketsko, Chebsko a do Bavor.
Po bitvě u Lipan v roce 1434 byla Andělská Hora císařem Zikmundem dána jako léno Kašparu Šlikovi, ale v roce 1461 ji král Jiří z Poděbrad vrací Hazemburkům. Na počátku sedmdesátých let 15. století se stávají majiteli hradu pánové z Plavna, a přibližně v osmdesátých letech za Jindřicha III. z Plavna bylo v podhradí Andělské Hory založeno i městečko. Později kupují celé panství Colonové z Felsu a na Šenkenberce a koncem 16. století přestává být hrad sídlem majitele panství.
Linhart z Colonu, který patřil mezi iniciátory stavovského povstání v roce 1618, se zúčastnil defenestrace na Pražském hradě a ve válce mezi císařem a českými stavy stál vedle hraběte z Thurnu v čele stavovské armády. Padl v bitvě i Sitzendorfu v dubnu 1620 a místodržitelským patentem z roku 1621 byly jeho statky konfiskovány. Roku 1622 byly prodány komorníkovi císařské rady Heřmanu Černínu z Chudenic a v majetku tohoto rodu zůstaly.

Hrad

Andělská Hora představuje již rozvinutý typ středověkého hradu, jehož základní charakter se zřejmě od založení příliš nezměnil, a prováděné stavební úpravy v 16. století a koncem 17. století směřovaly spíše ke zlepšení podmínek v obytných částech a reprezentativnějšímu vzhledu. Tento charakter měly zejména černínské stavební zásahy po roce 1635, kdy byl hrad dobyt a vypálen Švédy. Katastrofální požár v roce 1718, při němž vymrštěný hořící šindel zapálil střechu hradu, dílo zkázy dokončil – opuštěný hrad se postupně stává romantickou středověkou zříceninou. Na jeho větší obnovu se již nepomýšlelo a stavba pozvolna chátrala. Zříceniny hradu dovolují pouze přibližnou rekonstrukci původní stavby.
Básník Fridrich Schiller navštívil hrad několikrát a J. W. Goethe zde dokonce roku 1786 oslavil své 37. narozeniny.

Kostel Nejsvětější Trojice

Významnou architektonickou památkou Andělské Hora je barokní hřbitov s poutním a později hřbitovním kostelem Nejsvětější Trojice, položený stranou městečka. Vznikly v letech podle návrhu architekta G. B. Alliprandiho v letech 1692-1712, na místě původní dřevěné mariánské kaple. Zasvěcení kostela Nejsvětější Trojici využil G. B. Alliprandi k originálnímu řešení, kdy symbolicky vyjádřil trojjedinost Boží na principu rovnostranného trojúhelníku, tvořícího základ půdorysu jak hřbitova, tak vlastního kostela.
V letech 2004 až 2005 proběhla nákladná a rozsáhlá rekonstrukce pod dohledem Národního ústavu Plzeň a za finanční podpory (dotace) získané od Ministerstva kultury ČR ve výši 23 mil.Kč.

V obci od roku 2006 působí profesionální Divadlo KAPSA Andělská Hora, které hostuje v divadlech po celé republice i v zahraničí.

Oznámení:
Momentálně žádné zprávy.